Dušan P. opět první

Tento náš světoznámý a multifunkční sportovec prohlásil, že se již cítí být unaven všemi svými úspěchy na sportovních kolbištích a turnajích všeho druhu. Po krátké úvaze došel k rozhodnutí že tentokrát vynikne v disciplínách uměleckých. Zapsal se proto do týdenního kurzu tvůrčího malování, aby si osvojil tajemství barev, kompozic a malířských technik starých mistrů. Po dvou dnech zjistil, že již není co objevovat a že je nejvyšší čas zúročit nabyté vědomosti a znalosti v praxi, nejlépe hned v soutěži. Dušan ignoroval veškerá bezvýznamná regionální klání a přihlásil se rovnou do celostátního kola malířské soutěže - "Nezbedná pastelka". Tato prestižní akce se koná každoročně v Praze a vítěz automaticky postupuje do celosvětového šampionátu v brazilském hlavním městě Riu de Janeiru. Dušan neváhal, zapsal se do kurzů samby a 1. června vyrazil směr Praha. Ve Španělském sálu Pražského hradu se sešlo více jak 250 soutěžících z celé České republiky netrpělivě vyčkávajících zahájení. V 9.30 bylo vyhlášeno téma - "Moje koníčky a záliby" a v 10.00 celá soutěž odstartovala. Dušan nenechal nikoho na pochybách že je ve skvělé formě a okamžitě se pustil do práce. Dříve, než se ostatní borci vůbec stačili rozkoukat, on již mířil směrem k porotě, aby svůj výtvor odevzdal. List papíru dopadl před předsedu poroty ve skvělém čase 1:53,27s, čímž překonal o jednu setinu sekundy legendární čas Jarmily Kratochvílové v běhu na 800m konaném v Mnichově 26. 7. 1983. Tímto zdrcujícím časem položil základy nového světového rekordu v malování a srazil do kolen porotce i všechny ostatní soutěžící. Evidentně předpojatý předseda poroty však přijal chladně jeho hotovou práci, odmítl vzorek moči pro dopingový test a prohlásil že výsledky soutěže budou na internetu přesně za týden.
Dušan zmatený z toho, že se slavnostní ceremoniál nekoná hned po skončení soutěže odjel smutně zpět domů do Komárova a netrpělivě vyčkával oficiální potvrzení svého triumfu. Přesně za týden se na webových stránkách organizátora akce dočetl, že vítězem soutěže se stala Andulka Malá z Benešova(9let) se svým obrázkem "Moje roztomilé morčátko".
Celá akce měla samozřejmě ještě soudní dohru. Již v prvním líčení však předseda soudu smetl ze stolu všechny Dušanovy argumenty a protesty, potvrdil slečnu M. jako vítěze a uložil Dušanovi P. peněžitou pokutu za urážku soudu. V rozhovoru pro deník Sanapress Dušan uvedl: "Samozřejmě se cítím být vítězem, přesvědčil jsem se ale, že spravedlnost je stejně slepá, jako předseda poroty malířské soutěže v Praze.
Pro ilustraci přikládáme fotografii mistrovské práce, která najde uznání třeba až za mnoho let. Jestli vůbec...

Fámy hrají o fanty

Jako na nudistickém táboře si připadají hráči skupiny Fámy. Za každou chybu musí postižený odevzdat část svého oděvu. Jak na zkouškách tak nově i na koncertech. Na snímku Petr Máslo po prvních třech taktech písně "Nemíním se vzdát".

Fámy téměř v Austinu.

   Neznámý muž nabídl skupině Fámy sérii patnácti koncertů v americkém městě Austinu.  Alespoň tak si to představoval důvěřivý Pepa Kučera a aniž by si zjistil více informací,  lukrativní kontrakt okamžitě podepsal. Po několika týdnech tvrdého zkoušení přišel den D, kdy se skupina konečně měla setkat se svým mecenášem a těšila se na první z řady koncertů. Čekalo je však trpké zklamání neboť vyšlo najevo, že Austinem je míněn anglický automobil z roku 1939. Po mnoha marných pokusech vtěsnat se na sedadla to hoši vzdali. Zjistili, že je pro ně vůz moc těsný a pro koncerty nezpůsobilý. JUDr. O´Toman, který celou akci organizoval prohlásil, že to je hrůza a že hudebníci by měli více cvičit v tělocvičně než v hospodě.
   Na všechny padl veliký smutek. Nejhůře se s nastalou situací vyrovnával Dušan Paťava, který předplatil celé vesnici prestižní televizní country kanál a také Petr Kůs, protože celé týdny zbytečně hrál na mandolínu. Jediný spokojený byl nakonec Pepa Kučera, kterému se v autě dělá špatně. Umělci museli ještě zaplatit pokutu za zrušené koncertní turné a pak už je čekal jen neslavný návrat domů. Jedinou památkou na debakl je společná fotografie před Austinem.

Vítězem soutěže - Kdo je na fotografii

se stává náš věrný a bohužel jediný fanoušek Honza B. Tento inteligentní mladý umělec poznal, že na pohádkové fotografii není nikdo jiný, než král Kůsisvět šestý chvíli před tím, než svede osudový souboj s Josefem Zímou o ruku princezny se Zlatou rybkou na čele.

Fámy změnily web mastera.

Ten pitomec, který z kdysi tak seriózního webu udělal stránky plné virů, lží a nesmyslů, dostal konečně padáka. Na jeho místo nastoupil opravdový počítačový odborník a zkušený novinář moldavského původu - Fesoj Arečuk.

Čínská chvála.

O nové desce skupiny Fámy se velice pochvalně vyjádřil i čínský týdeník Honť-cť-guenď. Tamní bluegrassoví odborníci (alespoň podle překladu Dušana Paťavy) se shodli na tom, že se jedná doslova o nejlepší CD tohoto žánru vůbec. Pro jistotu přikládáme i originální verzi článku, ve které se zmíněná pochvala nachází. Jedná se prý o čtvrtý až jedenáctý znak v pátém řádku z leva.

V písních se již tolik neumírá. Recenze na nové CD

Reportéři z naší redakce měli to štěstí, že se jim dostal do ruky jeden exemplář CD skupiny Fámy - Řeka Shanendoah. Odborníci z hudební redakce tentokrát podrobili pečlivé analýze především textovou část této novinky a dospěli k jasnému závěru: Písně jsou jako obvykle věrným odrazem citlivé a romantické duše autora s propracovanými verši a hlubokými příběhy obyčejných lidí doplněnými svěžími melodiemi. Hlavně však je třeba upozornit jak optimisticky působí tato kompilace. Je to především tím, že se rapidně se snížila ponurost textů a počet mrtvých v písních. Když pomineme fakt, že nejhumornější příběh se nachází v písni "Poslední soud" zjistíme, že dávno jsou pryč doby, kdy autor nechal klidně umírat horolezce, námořníky, nezletilé vojáky, milence i rodinné příslušníky a jednotlivé sloky lemovaly řady křížů a řady jmen. Náš tým si dal tu práci a pokusil se spočítat všechny osoby,
které zahynuly na této desce a výsledek byl překvapivě pozitivní. Posuďte sami:
          Nejčastějším jevem je, že zahyne sám autor, a to hned dvakrát v písních - "Kde Anděl byl" a v již zmíněném - "Posledním soudu", kde spolu s ním umírá ještě jedna blíže nespecifikovaná osoba.
       V písni - "Cesta" zanechal autor hlavního hrdinu už jen na smrt vyčerpaného ve sněhu a v textu  "Už se blíží svítání" sice v popravčí cele, ale zdravého a silného s hypotetickou nadějí na únik.
       V první skladbě  "Tam kde končí modrá pláň" sice umírá jeho manželka a v poslední  "Řeka Shenandoah" pro změnu oba rodiče, ale bez bez toho, jak sami jistě uznáte, se bluegrassové texty neobejdou.
       Dále však již nikdo nezahyne a autor buď odchází, nebo odplouvá aniž by do poslední chvíle věděl, zda půjde, nebo popluje, zda bude bos či obutý. Víme však bezpečně, že jeho koníčkem je bloudit tichou ulicí a pozorovat nic netušící spoluobčany. Je smířen s tím, že bude-li dopaden, bude muset vypít svůj hořkej díl a snad právě proto neví, zda má už konečně všechno vzdát.
Celkově tato optimistická deska působí svěžím dojmem, je výborně zahraná a zazpívaná a to je to hlavní.

fámy & fešáci

Skupina Fámy vystoupila na oslavách pátého výročí založení svazku obcí Mariánská zahrada v Bystřici u Jičína.  Všichni Kůsovi muži a několik žen, dorazilo vyjímečně na čas a ani je kupodivu nedoprovázela průtrž mračen, jak je letos na festivalech konajících se pod širým nebem zvykem. Skupině se dostalo vřelého přijetí. Nejvíce se v tomto směru činila paní starostka obce Veliš, kterou tímto srdečně pozdravujeme. Fámy začaly hrát po vystoupení skupiny Trosky z Nové Paky a po nich následovali Fešáci. Tento věhlasný country voršestr rozvěsil po okolí spoustu plakátů kde si každý mohl všechny z televize známé tváře dobře prohlédnout. Bohužel se z avizovaných nakonec nedostavil ani Michal Tučný,
ani Petr Novotný, ani Pavel Brümer či Hana Horecká, a tak se stalo, že spousta posluchačů pokládala za fešáky i některé členy skupiny Fámy a dobrista Pepa Kučera nakonec musel uznat, že na takové fámy jsou i fešáci ze skupiny Fámy krátcí. Vraťme se ale na pódium. Koncert kapely Fámy začal vystoupením místní taneční skupiny, kterou doprovodil svým weisenbornem sám skladatel Pepa Kučera pod vedením choreografa Jirky Klementa, který vystoupení přihlížel a tiskl palce. V průběhu následujícího koncertu zaznělo spousta hitů a tak se není co divit, že během poslední písně odměnili posluchači umělce i několika drobnými mincemi. Bohužel, vyhladovělí hudebníci nečekali na konec vystoupení a začali si dělit kořist již během poslední písně, což se negativně podepsalo na jinak strhujícím finále celého koncertu. Jako omluvu za tuto trapnou událost je dlužno přiznat, že skupina Fámy na tom není v poslední době finančně moc dobře, jelikož nejmenovaný basista vytuneloval kapelní fond a koupil si za celý obnos do předsíně rohožku.

Atentát na Petra Kůse

Petru Kůsovi se minulý týden stala politováníhodná událost. Narazil po předchozím smyku se svým vozem Škoda Felicia do stromu. I přes skutečnost, že se kolize stala v Petrově oblíbené rychlosti 17 km/h, byl automobil dosti poničen, pravděpodobně díky krádeži důležitých součástek. Petr přemýšlí o podání trestního oznámení na neznámého pachatele pro pokus o atentát, neboť jeho vůz měl podle vyjádření policistů v háji brzdy, v prdeli řízení a sežraný vobložení. Sám poškozený netuší, jak s takto nekompletním strojem mohl vůbec odstartovat. Prý si vůbec nevšiml, že mu tolik součástek na voze chybí.¨Martin Hanuš, který mu vůz opravuje si po dvou dnech práce nechal poslat fotografii, jak má výše zmíněný automobil vypadat, zdali se jedná o kombi, nebo sedan. Dále naléhá na Petra, aby se podíval v garáži, jestli mu tam nezůstaly jedny dveře, neboť ty se na místě nehody vůbec nenašly. Petra však nejvíce mrzí , že se mu při nárazu do volantu vážně poničila mandolína, na kterou v době incidentu cvičil.

V nouzi poznáš "přítele".

I když to není na první pohled patrné, dlouhá léta strávená za katedrou 3.B třídy zvláštní školy v Praze zanechala na textaři a zpěvákovi Petru Kůsovi znatelnou stopu. Nejenže si pořídil do svého nového bytu školní tabuli aby trápil členy své kapely zkoušením, písemkami, domácími úkoly a třídními schůzkami, ale dokonce se vrhnul i do vylepšování hudebních nástrojů. Při jedné prosincové zkoušce vyslechl stížnost banjisty Jirky Klementa nad tím, že se mu špatně hraje s kapodastrem. Pletou se mu prý tečky na hmatníku. Jistě každý muzikant používající kapodastr ví o čem je řeč. Zvláště když se podobná nehoda stane při koncertě. Petr tudíž nelenil a zatímco se Jiří na chvíli vzdálil, vylepšil mu jeho drahý nástroj pomocí barevných puntíků a vteřinového lepidla. Samozřejmě, že před tím odstranil nožem perleťové zdobení vytvořené mistrem Průchou. Posuďte podle obrázku sami, jak se Jirkovi od té doby hra zjednodušila. Stačí aby si zapamatoval, že pro G ladění je barva bílá, pro Gis barva žlutá, pro A zelená, pro B červená a pro H modrá.
Nebohý Jirka po návratu pouze prohlásil - "zlatej Mareček" a od té doby údajně nepromluvil.

Situace je vážná

Dobře si uvědomujeme, že v našem listu není zvykem psát úplnou pravdu a přiznáváme, že jsme si některá fakta trochu poupravili a něco si naši dopisovatelé vymysleli úplně. Přiznáváme, že jsme si mohli některé údaje lépe ověřit, ale to by zase nebyla taková legrace. Také by se to dalo nazvat uměleckou licencí, ale to už necháme na vás.Kapela Fámy čelí po krátké době zase jedné nepříjemné situaci. Nejedná se jako obvykle o žádnou žalobu, na to mají Dr.O´Tomana, ale zasáhla je prudká geograficko populačně industriální katastrofa, která měla za následek, že tato skupina přišla o své dva významné členy - bratry Nováky. Chtěli bychom jim jménem ostatních členů za jejich působení v kapele poděkovat věnovat jim dva řádky jako tichou vzpomínku..........................
...................................................................................
nicméně život jde dál a ani Petr Kůs, ani celá východní dvorskojaroměřská sekce se nechce vzdát a vyhlašuje konkurz na nového banjistu. Uvolněné místo po kytaristovi Petru Novákovi zaujal staronový člen Dušan Paťava a jeho Dé pětatřicítka. Požadavky kapely nejsou nijak přehnané, kapela slibuje slušné zacházení a konec konců - hrát s Petrem Kůsem v kapele se nepoštěstí každý den. Minulý týden se konalo předkolo konkurzu. Na fotografii je zájezd banjistů z Písku a z Českých Budějovic. Tím chtěli starostové těchto měst odčinit čin obou bratří. Bohužel ani jeden z dobrovolníků si nepřivezl správný typ banja, tak že museli být odmítnuti.